Zaopatření mladých dospělých odcházejících z náhradní péče bude sjednoceno

Populárně naučný text
3
min. čtení
16.3.2022
Zaopatření mladých dospělých odcházejících z náhradní péče bude sjednoceno

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí zavádí od ledna 2022 novou dávku tzv. zaopatřovací příspěvek pro mladé dospělé, kteří odchází z náhradní péče. A to formou pravidelného měsíčního příspěvku při studiu ve výši 15 000 Kč a jednorázového příspěvku ve výši 25 000 Kč při ukončení pěstounské nebo ústavní péče.

Dosavadní podpora mladých dospělých byla, stejně jako systém sám, roztříštěna do jednotlivých resortů. I kvůli tomu docházelo po dlouhou dobu k diskriminaci části dětí. Mladí dospělí, kteří vyrůstali u pěstounů, dostali při ukončení péče 25 000 Kč. Tuto částku měli garantovanou zákonem. Naopak ti, kteří odcházeli z dětského domova, dětského domova se školou nebo podobného zařízení, dostali částku, která závisela čistě na rozhodnutí ředitele. Ředitelé některých zařízení vypláceli 25 000 Kč, někteří však podstatně nižší částky, které se navíc lišily podle toho, kdo odcházel. Situace, kdy 18letý kluk opustil zařízení s 5 000 Kč nebo i nižší částkou v kapse, nebyla výjimkou. Volná ruka a libovůle v stanovení „odchodného“ znamenala, že ředitel mohl zohlednit oblíbenost, případně neoblíbenost odcházejícího, a to, jestli si peníze podle něj „zaslouží“, nebo „nezaslouží“. Jistě si umíte představit, co se asi stane, když opustíte brány ústavu s pár penězi v kapse a máte se vrhnout vstříc dospělému životu.

Pro srovnání, představte si, že rodina dostane vyplacen přídavek na dítě podle zákona a jiná rodina nedostane téměř nic, protože žádá na Úřadu práce v jiném městě a paní úřednici za přepážkou není zrovna sympatická nebo vyhodnotí, že si peníze „nezaslouží“. Taková situace by nás jistě pobouřila a považovali bychom ji za nepřípustnou. Podobný stav však panoval v oblasti náhradní péče dlouhá léta a napraven bude až nyní.

Podobně nerovná situace byla i v případě, kdy mladí dospělí pokračovali ve studiu. V případě pěstounské péče byl nadále vyplácen příspěvek na úhradu potřeb pro studenta a odměna pěstouna. V případě studentů vyrůstajících v ústavu, zajišťoval jejich zaopatření ústav. Zprávy o tom, že tito již dospělí lidé museli např. potupně sbírat účtenky za všechno co si koupili, které jim poté v zařízení propláceli, jsou všeobecně známé. Navíc neexistovala žádná garance, že se student bude moci vracet do zařízení, ve kterém vyrůstal, a že ho zařízení bude nadále podporovat. A ačkoliv se jednalo o dospělé osoby, leckdy se v přístupu personálu k nim nic nezměnilo a pro studenta platila stejná pravidla jako pro všechny ostatní děti umístěné v zařízení. I po dosažení zletilosti tedy přetrvával silný vliv ústavu na život studentů, což byl mimo jiné důvod, proč část čerstvě plnoletých nepokračovala ve studiu, ale co nejdřív z ústavu odešla.

Schválená novela tedy nejenom narovnává přístup ke všem dětem v náhradní péči, ale významně posiluje jejich možnosti rozhodovat o sobě a své budoucnosti. Za částku, kterou v případě studií každý měsíc dostanou, si mohou pronajmout pokoj nebo s kamarády byt, zaplatit pronájem na koleji a vše ostatní potřebné ke studiu. Studenti tak již nebudou závislí na zařízení, do kterého byli jako nezletilí umístěni, a setrvání v ústavu během studia nebude jedinou možností, ale pouze jednou z variant, ze kterých si student podle svého uvážení vybere.

Sjednocení a narovnání podmínek pro mladé lidi odcházející z náhradní péče je velkým krokem vpřed. Schválení tohoto příspěvku znamená, že se Česká republika staví vůči této zranitelné skupině po dlouhé době čelem a uznává, že poskytnutí finančního zázemí odcházejícím nebo studentům, kteří to v životě neměli lehké, je důležité. Stejně tak možnost svobodné volby ohledně toho, kde, s kým a jak si chtějí zorganizovat svůj studentský život.

Stáhnout dokument
Mgr. Hana Kociánová
Mgr. Hana Kociánová
Hana se dlouhodobě věnuje problematice práv ohrožených dětí. Vystudovala Sociální práci a sociální politiku a následně Studia občanské společnosti na Univerzitě Karlově v Praze. Během studií absolvovala praxi v dětském domově a v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pracovala v neziskovém sektoru v oblasti sociálních služeb pro osoby s hendikepem. Od roku 2012 pracuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde se zabývá problematikou práv dětí a transformací systému péče o ohrožené děti a rodiny. V rámci MPSV působila jako vedoucí oddělení koncepce a metodiky ochrany práv dětí a projektová manažerka evropského projektu, který zajišťuje bezplatné obědy pro děti v hmotné nouzi.

Sdílejte článek

Co vy na to?